Aneb: Když někdo jde, lehnu si na sedačky, říká zloděj - zdroj MF DNES 10 2001

Kolik vykradete aut za měsíc?
Tak kolem dvaceti ... vlastně nevím.

Vybíráte si konrétní typy?
Jiní kluci hodně dělají octavie, dobře se tam loupají zámky. Já celkem rád jdu do aut, která přijela ze Západu. Jsou v nich vždy dobrá rádia, a ti cizinci vypínají alarm.

Kradete sám?
Většinou. Někdy s parťákem. To jdeme na parkovišti každý z jedné strany podél řady aut a koukáme - já na sedačky a on na palubní desky a za zadní okno. Pak si řekneme, kde co je, a rovnou na to jdeme.

Dáváte si při krádežích pozor na okolí?
Moc ne. Jen když vysloveně jde někdo kolem auta a já jsem uvnitř, lehnu si na sedačky. Lidé stejně nekoukají.

Co s ukradenými věcmi?
Dávám je do bazaru, mám svou stálou firmu. Bazarista už mě zná. Rádio vyzkouší a rovnou mi dá peníze. Za pěkný blaupunkt dostávám šest stovek.

Žádné doklady k rádiu od vás při výkupu nežádají?
Ne, bazaristi mají svoje - jak se říká - čisté lidi, na které obchody píší.

A bazarista ví, že autorádio pochází z krádeže?
Když mu přinesu patnáct rádií za měsíc ... Nebo proč by bazary byly otevřené nonstop?

Kradete v noci?
Obvykle přes den, v noci do aut nevidím.

Z dopisů čtenářů: "Také vám vykradli auto?"

Auto mi vykradli na sídlišti začátkem července, přitom je za rohem policejní služebna. Zloděj vypáčil zámek pátých dveří, ale ztratila se pouze autonabíječka na mobilní telefon. Rádio zůstalo na svém místě, možná proto, že jsem v autě nenechal snímatelný panel. (Petr Tomášek, Praha)

Jednou asi v jednu v noci mě probudil zvuk, který dobře znám. Někomu venku spadl na zem francouzák. Z okna jsem viděl, jak se dva lidé snaží dostat do našeho auta. Volal jsem policii, po deseti minutách znovu. Nakonec přijelo asi pět služebních vozů plných policistů, ale zloději stačili utéct. Zvládli vykrást tři auta. (Petr Přikryl, Zlín)

Na parkovišti proti brněnskému Grandhotelu mi vykradli služební felicii. V pět hodin odpoledne jsem kufřík s počítačem dal do kufru, aby ho nebylo vidět. Po deseti minutách jsem se vrátil k vozu a viděl jsem, že zámek u dveří řidiče je vypáčený. Ihned jsem zavolal policisty, kteří přijeli v půl šesté, ale už nic nezmohli. Jsem poučen, ve voze od té doby už nic nenechávám - maximálně tchyni a pitbula. (Petr Stejskal, Brno)

Auto vykradli otci v roce 1996 ve Vyškově, měl škodu felicii. Otec zaparkoval v sobotu v poledne na sídlišti, vyjel výtahem do šestého patra, doma se zdržel maximálně deset minut. Když se vrátil k autu, měl rozbité sklo, autorádio bylo pryč. Vše za bílého dne na parkovišti sídliště, kam z oken vidí desítky rodin.